Čtyřiadvacetiletého Jarlu probudí z opileckého spánku telefon. Jeho matka volá, že mu zemřel otec. Namísto smutku cítí Jarle jen hněv a taky úlevu. Na motivy nejúspěšnějšího románu Torea Renberga vznikl stejnojmenný film zobrazující nejen silný lidský příběh chlapce, který vyrůstal s otcem alkoholikem, ale také energický příběh o chtíči dospívajících, o bolesti a vášni, o osvobození a vykoupení. Snímek je poslední kapitolou trilogie o Jarlu Kleppovi, jejíž první dvě části nesou názvy Muž, který miloval Yngve a Já cestuji sám.